Jediný šarpej " sporťák " v ČR, který umí čuchat, dělá sportovní kynologii . Stopy, ovladatelnost, obranu, zkouška ZZO na výbornou, chovný od 9-2009. Zdravý ! Jedná se o tradičního čínského šarpeje ! Tyto stránky jsou věnovány neobyčejnému a velice zvláštnímu psímu kluku plemene Shar-pei, , který překypuje šílenou až neuvěřitelnou aktivitou a vrhá se bezhlavě a bez rozmyšlení na vše živé. Někdy mám pocit, že vlastním tasmánského čerta, který se za Shar-peie jen vydává. Když jsme venku tak najednou ztrácí sluch a kalí se mu zrak při pohledu na případnou kořist nebo jen psa v blízkosti. Doma mu z legrace často přisuzují žebříčkovou nervovou soustavu. Je to ale miláček, nejoblíbenější ze všech našich psů
necvičila jsem já jeho, ale dodnes učí ON mne .....
Většina šarpejů jsou plyšoví mazlíci, náš Eda je ztřeštěnec s velice vyvinutým loveckým pudem. Bez vymezení pravidel chování a bez svých zkušeností s výcvikem psů a bez pomocí profesionála p. Ščučky ( www.scucka.com ) by tento houbáček kdo ví jak skončil . Pořád mám v paměti šarpeje, který skončil v útulku v Třebíči jen pro to, že ho panička nedovedla vychovat a pes začal terorizovat celou rodinu. Malý kousanec vzniklý z nedorozumění a milý šarpej skončil v útulku bez většího snažení majitelky. Smutné !
Naše story začala na podzim s magickým datem 10.10.2004 Narodil se v Brně, jeden malý psí kluk, v chovatelské stanici Black Charisma . Byla to láska na první "internetový pohled ".Hledali jsme na internetu plemeno vhodné do bytu a zároveň pro sport a volný čas. V únoru roku 2005 jsme Edu ve třech měsících věku přivezli domů a začali ho vychovávat a cvičit. Byl nezvladatelný a vůbec se s námi nebavil, jen na nás vrčel, štěkal ukrytý pod stolem v obývacím pokoji a snažil se dokazovat svou převahu. Nepomohlo po dobrém, po zlém, nefungovalo na něj vůbec nic. Byli jsme nešťastní, měli jsme představu, že si dovezeme mazlivého plyšáčka . Eda je ale jiný. .
Vítěz dorostu 2005, zkouška ZZO na výborně,1. místo závod "O pohár starosty Městyse Suchdol nad Odrou 2010 ! Článek uveřejněný v časopise PSÍ SPORTY rok 2010 pod názvem " Trénovaný osobní strážce z východu "
Po menších nedorozuměních, pár kousancích do rukou a asi třech týdnech krmení z ruky jsme spolu navázali první malý vztah důvěry. Bylo to tenkrát neuvěřitelné, dnes když se podívám do minulosti musím prohlásit, že brát psa ve třech měsících věku, nesocializovaného a ještě štěkajícího na budoucího majitele a bez zkušeností s tímto plemenem bylo docela odvážné !! A navíc zbyl z vrhu jako poslední - to taky o něčem svědčí.
Nicméňe mi učarovat jeho vzhled, jeho aktivita, jeho chuť do života a i to, že po mě jako malý štěkal jsem brala jako výzvu . Bylo třeba po určité době jasně vymezit pravidla a tyto dodržovat. Bylo třeba vybít tu jeho nezměrnou energii, aby nedělal neplechu a tak jsme postupně začali s výcvikem poslušnosti a také sportovním výcvikem, s figurantem hru s hadrem na kořist. Edovi se to moc líbí. Postupně jsme přidávali kromě poslušnosti i nášlapy stop, zde se naučí soutředění a rozlišování pachů a kde Eda čichá tak hlasitě, že mi to připomíná vysavač ! Až odlétávají od čenichu kamínky a větvičky ..-:)) Myslím, že mu to jde výtečně !
Je to prostě EXOT - ve svém plemeni se evidentně vymyká !